Gísa Pirámide Guasu ha'e Ehíto pirámide tuichavéva ha oiko va'ekue faraõ Húfu retekue oñemoĩhague ramo, oisãmbyhy Ehíto rehe Ñemoñanga Irundyha javeve upe Tavetã Tujápe (amo ary 2589 a. C. guive 2566 a. C. peve). Oñemopu'ã va'ekue amo ary 2600 a. C. rupi, 27 ary pukukuévo, ko pirámide ha'e upe tujavéva umi pokõi tembiechapyrã yvóra ymaguare pegua apytépe ha peteĩetéva añoite ko ára peve ikatu jahecha. Oĩ hesa'ỹijohára he'íva ha'ehague karai arandu Hemiunu ko pirámide jogapokuaahára, jepémo ndaikatúi ñamoañete upéva.[1]

Menfis ha ityvyty - Piramidekuéra rendaha Gísa guive Dahshur peve

Yvypóra reko rembiejakue

Gísa Pirámide Guasu 2005 jave
Tetã Ehíto
Datos generales
Mba'eichagua Arandupy
Criterios i, iii, vi
Identificación 86
Tenda Tetãnguéra árave
Inscripción 1979 (III sesión)
[editar datos en Wikidata]

Ojejapopávo, ijyvatekue ohupyty 146,7 metro ha opyta mba'e yvatevéva yvypóra ojapo va'ekue 3 800 ary pukukuévo.[2] Ára ohasávo, ho'a ita morotĩ sỹi ojaho'íva ko pirámide ha upévare ko'ágã ohupytýnte 138,8 metro. Hopyta ojapo peteĩ irundykejoja ijyke ohupytýva 230,3 metro. Hyepýpe ojejuhu mbohapy koty, peteĩ iguýpe ndojejapopáiva ha mokõi ijapytépe oñemoĩhague mburuvichavete ha hembireko retekue.

Ary 1979-pe Unesco ohechakuaa ko pirámide ha hendaha ojejuhuhápe, ha'éva Gísa tyvytyguasu, peteĩ tekopy tee yvypóra reko pegua ramo.[3]

Mandu'apy jehaijey

  1. Egipto eterno, 10000 -2500 A.C.: Viaje a los orígenes de la civilización más... pag 198 en Google libros
  2. Glenday, Craig; Fall, Stephen, eds (2013). «Introducción. Hasta el límite.». Guiness World Records 2013. España. p. 3. ISBN 9788408008651. 
  3. "Memphis and its Necropolis – the Pyramid Fields from Giza to Dahshur." United Nations Educational, Scientific, and Cultural Organization.