Japusa (karaiñe'ẽme: Huicocos; poytugañe'ẽ: zogue-zogue) ha'e peteĩ ka'i jueheguaty, mymba kuéra okambúva oiko Ñembyamérikape, oĩ Kolombia retãme, Pindorama, Perũ, Volivia ha Paraguái retã yvatére.

 
Japusa

Japusa Berlin mymbarendape.
Tekovekuaaty ñemohenda
Tavetã: Animalia
Pehẽ'a: Chordata
Jueheguasã: Mammalia
Tekovety: Primates
Tekovetyguy: Haplorrhini
Tekovetyguyve: Simiiformes
Parvorden: Platyrrhini
Juehepehẽ: Pitheciidae
Juehepehẽguy: Callicebinae
Jueheguaty: Callicebus
Thomas, 1903
Juehegua

31 japusa juehegua, ehecha haipyrepe.

[editar datos en Wikidata]

Japusa hete 23 gotyo 46 cm ipukukuére ha huguái, pukuve hetére, 26 gotyo 56 cm. Japusa juehegua oguereko heta sa'y, hákatu, oguereko hete ojoguáva. Japusa hague puku ha apesỹi, pytã, marrõ, hũngy térã .[1] Japusa huguái oguereko tague mantere.

Ku mymba okambúva opyta tenda hekorendýva, ka'aguy orekóva y.

Japusa ho'u mante yva, ikatu ho'u avei yvyra hogue, yvoty, mymba michĩ ha guyra rupi'a.[2]

Japusa juehegua ñemohenda jehaijey

Juehepehẽ Pitheciidae

Mandu'apy jehaijey

  1. Roosmalen, Roosmalen, and Mittermeier (2002). «A taxonomic review of the titi monkeys, genus Callicebus Thomas, 1903, with the description of two new species, Callicebus bernhardi and Callicebus stephennashi, from Brazilian Amazonia». Neotropical Primates 10 (Suppl.):  pp. 1–52. http://marcvanroosmalen.org/images/Taxonomic_Review_of_Titi_Monkeys.pdf. 
  2. Nowak, R. M. (1999). Walker's Mammals of the World. 6th edition. The Johns Hopkins University Press, Baltimore. ISBN 0-8018-5789-9
  3. Gualda-Barros, J.; Nascimento, F. O. & Amaral, M. K. (2012). «A new species of Callicebus Thomas, 1903 (Primates, Pitheciidae) from the states of Mato Grosso and Pará, Brazil». Papéis Avulsos de Zoologia 52 (23):  pp. 261-279. http://www.scielo.br/pdf/paz/v52n23/a01v52n23.pdf. 

Joaju jehaijey