Koichiro Matsuura ñe'ẽmondo

KOICHIRO MATSUURA ÑE'ẼMONDO (DISCURSO DE KOICHIRO MATSUURA)

Con motivo de la celebración del Año Internacional de las Lenguas en 2008, declarado por la Asamblea General de las Naciones Unidas, el Director General de la Organización de las Naciones Unidas para la Educación, la Ciencia y la Cultura (UNESCO), Koichiro Matsuura, dirigió el pasado 05 de noviembre un discurso sobre la importancia y rol escencial de los idiomas para la identidad de las personas y la coexistencia pacífica. El discurso fue traducido en todos los idiomas oficiales, y por primera vez en una Lengua Nativa "EL GUARANI"

"En efecto los idiomas son esenciales para la identidad de las personas y los grupos humanos y para su coexistencia pacífica, y constituyen además en un factor estratégico para avanzar hacia el desarrollo sostenible y la articulación armoniosa entre lo mundial y lolocal". (Koichiro Matsuura)

El ATENEO DE LENGUA Y CULTURA GUARANI felicita al Director General de la UNESCO: Koichiro Matsuura por difundir la Lengua Guarani, en el concierto de las naciones del mundo, es decir, las Naciones Unidas.

UNESCO Sambyhyhára Guasu Karai Koichiro Matsuura, Ñe'ẽmondo

Ñe'ẽnguéra tuicha mba'e

Tetãnguéra Joaju Atyrusu omboaje 2008 Mayma Tetã Ñe’ẽ Ary ramo. UNESCO oguereko rupi ipópe opa umi tembiapo oikótava ñemohenda, oñemoĩ tenonderã ogueroguata haguãicha opa mba'e tekotevẽva upevarã.

Ko Tetãaty UNESCO-pe hesakã porãiteréi tuicha mba'eha umi ñe'ẽnguéra opa mba'e aporã, hysyiva hína avakuéra renonderãme ko'ẽrõite guarãma.

Ñe'ẽnguéra ningo omopyrenda opavavéva rekotee, ombojoaju tekovekuérape ha ombohape py'aguapy; ñe'ẽnguéra avei ñanepytyvõ jaguata haguã tekojera añete gotyo ha ñamohuguaitĩ haguã umi tembipota pavẽ ha umi ñane mba'éva.

Ñe'ẽnguéra ningo tuichaiteréi mba'e ikatúva oporoipytyvõ ojehupyty haguã umi 6 apopyrã oñemboguapy va'ekue Temimbo'e Opavavévape Guarãme (TOG) ha upéicha avei oñemongu'e haguã Apopyrã Tekojera Miléniope Guarãva (ATM), Tetãnguéra Joaju omoneĩ va'ekue 2000-pe.

Ñe'ẽnguéra, omoaguĩnguévo ojuehe maymáva tekove, oiporopytyvõ ojehapo'o haguã tekoasy vai ha ñembyahyi (ATM1); ojeporu rupi tekombo'e ñepyrữrãme ha tembikuaa ha tekokuaa apyhyrã opaite hendápe (ATM2); VIH ha SIDA, akanundu ro'y ha ambue mba'asy oñemboguevi haguã (ATM6), oñeñe'ẽ mante va'erã iñe'ẽteépe opa umi oikóva hínape ko'ã mba'asy apytépe; upéicha avei, ojepysyrõkuaa haguã tembikuaa ha arandu tekohatee rupigua, ikatu haguãicha oñeñangareko añetehápe, tapiaite pe tekoharupáre (ATM7) ojeporu va'erã katuete mayma ava ñe'ẽtee.

Ha upéi, umi tekopykuaa eta, peteĩ peteĩva, oñembohapopaite hína umi opa rupigua ñe'ẽteépe, oporomomandu'aháicha UNESCO Ñemoñe'ẽ Pavẽ Tekopykuaa Eta rehegua ha Hembiaporã Rapépe (2001), Ñe'ẽme'ẽ Mba'e Porã Pokopyrã'ỹ Tekopypeguápe (2003) ha Ñe'ẽme'ẽ Tekopykuaa Eta Rechauka Pysyrõ ha Ñemoingoverã reheguápe (2005).

Upeichavérõ jepe, umi 7 000 ñe'ẽ ojeporúva hína ko'ãga ko yvy ári apytégui, 50% ári ikatu opaite ko'ẽramoite. Ndohupytyi 1/4 ijapytépekuéra umi ojeporúva tekombo'ehaópe ha infomátikape ha hetaiteve ipa'ữme umi ojeporúva sapy'a py'aitente. Hetaiteréi ñe'ẽ- tembiporu añete ramo jepe yvyporakuéra pópe marandu tapiaguápe- noñemohendái temimbo'épe, terã ñe'ẽ jeporu opa henda rupiguarãme.

Upéicha rupi tekotevẽ ojeike tembiapópe pya'e. Mba'éichapa? Oñemotenonde ha oñemopyrenda va'erã polítika ñe'ẽ rehegua ikatúva omohenda ñe'ẽtee jeporu mayma tekoha rupi, opa hendáicha, tekombo'épe raẽvete; upéva pa'ữme opavavéva oipyhy va'erã ohóvo hetã, tetãjoaju hi'aguĩva ñe'ẽ ha ambue opa rupiguáva. Oñemokyre'ỹ va'erã avei umi ñe'ẽ ipyrenda porãmava voi oiporúvape oikuaa haguã ambue tetã, tetãjoaju hi'aguĩva ñe'ẽ ha ambue opa rupigua avei; Ñamoinge va'erã ñane akãme pe ñe'ẽnguéra eta jeporu rehae añoite ikatutaha mayma ñe'ẽ oï hendaitépe ko ñande rekovépe.

Ko'ã mba'ére ningo UNESCO ohenói opa tetã rekuáipe, Tetãnguéra Joaju rakãme, tekohakuéra atype, mbo'ehárape, mba'apohárape ha opaite ohechakauaáva ko'ã mba'épe omba'apove haguã ko'ẽre oñemomba'e, oñemotenonde ha oñepysyrõ haguã opaite ñe'ẽ, umi oĩmava omano haguãicha raẽvete, taha'e ha'éva iporuha.

Opa henda rupi, taha'e tekombo'épe, informátikape, tekombo'e ñepyrữme; taha'e apopyrã oipysyrõtava ñe'ẽ ikangyva ohóvo terã oñemotenondétava ojeporu haguã tekopy joajurã; taha'e ñe'ẽ ha tekojera ñembohaperã, ñe'ẽ ha mba'e porã ñerenohẽrã, tekotevẽ ojehupi yvate, opa rupiete, temimo'ã : "ñe'ẽnguéra tuicha mba'e" !.

Upévoma, ãga 21 jasykõi 2008 oúvape, oñemboaretévo porundy jevyha, Ñe'ẽtee Ara Pavẽ, ombohapétama hína tembiapo porãita ikatúva omopu'ã mayma ñe'ẽnguéra.

Hi'ãite ningo oréve ojehechakuaa tetã, tetãjoaju hi'aguĩva ha opaite henda rupi, tuichaiteréi mba'eha ñe'ënguéra jeporu tekombo'épe, momarandúpe, infomátikape ha tetãnguéra ñemurãme.

Ñe'ẽnguéra Ary (2008) ho'a porãiteréi ñañomyaña mbarete haguã ha jaipyhy upe tape omohu'ãtava ko'ã ñanne rembipota.

Koichiro Matsuura

JESAREKOPYRÃ - OBSERVACIÓN

El mensaje del Sr. Matsuura sólo está en las lenguas oficiales de la Unesco y tres lenguas "invitadas". Nunca una lengua americana se usó en este contexto. Nunca. El guaraní ya es la lengua americana de referencia. A continuación el detalle de a cuales lenguas se tradujo el mensaje del Sr. Matsuura:

  • 1. Árabe - lengua oficial de la Unesco
  • 2. Castellano - lengua oficial de la Unesco
  • 3. Chino - lengua oficial de la Unesco
  • 4. Danés - lengua "invitada" (EUROPA, unos 5 millones de hablantes)
  • 5. Francés - lengua oficial de la Unesco
  • 6. Guarani - lengua "invitada" (AMÉRICA, alrededor de 4 millones de hablantes)
  • 7. Inglés - lengua oficial de la Unesco
  • 8. Irlandés - lengua "invitada" (EUROPA, entre 300 mil hablantes y 1,2 millones de potenciales hablantes)
  • 9. Ruso - lengua oficial de la Unesco