Polóña

(Ojegueraha jey Poloña guive)

Polóña (poloñañe'ẽme: Polska) —ha'etehápe, Tavakuairetã Polóña (Rzeczpospolita Polska)— ha'e peteĩ tetã hekosãsóva oĩ kuarahyresẽ gotyo Mbyte Európa-pe, oikóva Európa Joaju (UE).

Rzeczpospolita Polska
Tavakuairetã Polóña
Tetã oĩva Európa Joajúpa


Poyvi

Ha'erã'i
Tetã Momorãhéi: Mazurek Dąbrowskiego
poloñañe'ẽ: «Masurka Dabrowski pegua»
Tavusu
(ha táva tuichavéva)
Varsóvia
Ñe'ẽnguéra Poloñañe'ẽ
Tetãygua réra Poláko, poláka
Poloñagua
Tekuái reko Tavakuairetã amandajerapépe
Tendota
Sãmbyhyhára Peteĩha
Andrzej Duda
Donald Tusk
Tetã Amandaje Parlamento de Polonia
Fundación
— Civitas Schinesghe[1]
Tavetã Polóña[2]
— Mancomunidad Polóña-Lituaña
— Gran Ducado de Varsovia
— Polóña Amandaje[3]
— Mokõiha Tavakuairetã Polóña[4]
— Polóña Tekoha Tetã
— Mbohapyiha Tavakuairetã Polóña

960 Kirito rire
1025-1569
1569-1795
1807-1813
1815-1867(1915)
1918-1939 (1989)[5]
1945-1989[6]
1989[7]-ko'ãga
Yvy apekue Ñemoĩha 70.º
 • Opaite 312 679 km²
 • Y (%) 2,6 %
Tembe'y 2888 km
Y rembe'y 491 km
Yvyty yvatevéva Rysy
Ava hetakue Ñemoĩha 34.º
 • Hetakue 38 483 957[8] hab.
 • Typy'ũ 123 hab./km²*
PIB (PPA) Ñemoĩha 19.º
 • Opaite (2012) Dólar 802,1 sua[9]
 • Per cápita Dólar 21.310
PIB (nominal) Ñemoĩha 20.º
 • Opaite (2012) Dólar 531,8 sua
 • Per cápita Dólar 14 039
IDH (2012) 0,821[10] (39.º) – Tuichaiterei
Viru Złoty (PLN) = 100 groszy
Ára CET
 • Arahakúpe CEST
ISO Jehero 616 / POL / PL
Tetã renda tee Ñandutíme .pl
Tetã pumbyry papapy +48
Tetã puhoe papapy 3ZA-3ZZ / HFA-HFZ / SNA-SRZ
COI Jehero POL
Opaite Tetã Yvýgui

    ¹Bielorruso, alemán y ucraniano son hablados en cinco de los voivodatos, aunque no son las lenguas oficiales, pero no las lenguas del estado.

[editar datos en Wikidata]

Ijerére ojejuhu yvate gotyo para Váltiko ha óblast Kaliningrado (Rrúsia oñembojára chupe), yvate kuarahyresẽ gotyo Lituaña, kuarahyresẽ gotyo Vielorrúsia, ñemby kuarahyresẽ gotyo Ukyáña, ñemby gotyo Chekía ha Elovákia ha kuarahyreike gotyo ojejuhu tetã Alemáña. Itavusu ha itáva orekovéva tekovekuéra ipype ha'e Varsóvia (1.729.000 hab.) opytáva kuarahyresẽ-mbytépe ku retãme.

Polóña rendakue oguereko heta ñu guasu yvate gotyo ha yvytyrysýi heta ñemby gotyo. Itavusu ha itáva orekovéva tekovekuéra ipype ha'e Varsovia, Mazovia retã itavusu ymaguare, heta tapicha kuéra poláko he'i ramo jepe, táva Krakóvia itenondevéva, ha Posnania, tapicha kuéra poláko itavusu tee, Polóña ypykue.

Mandu'apy jehaijey

  1. Polóña héra ete peteĩha
  2. oñemboruvicha rire karai Boleslao I.
  3. Tetã Vistulano rire.
  4. Y el gobierno polaco del exijo.
  5. Y el gobierno polaco del exilio (hasta 1990).
  6. Formalmente 1990.
  7. Formalmente 1990.
  8. Główny Urząd Statystyczny. Baza Demografia. Ludność Polski. Stan na 30.06.2014. [1] (en polaco)]
  9. Los datos sobre el PIB, según el Fondo Monetario Internacional para el año 2012
  10. PNUD (14 de marzo de 2013). hdr.undp.org (ed.): «"Informe sobre Desarrollo Humano 2013"» (en español) (html). Ojehechákuri árape: 30/03/13.

Joaju jehaijey

Ambuéva jehaijey


Európa

Alemáña | Andorra | Aservaijã | Ayméña | Áuteria | Aváña | Avekásia | Chekía‎ | Chípere | Elovákia | Elovéña | Epáña | Etóña | Georgia | Gyrésia | Hĩlándia‎ | Hungyria | Hyãsia‎ | Irilánda | Itália‎ | Ilándia | Kosovo | Kyoásia | Letóña | Liechytenteĩ‎ | Lituáña | Luxemburgo | Yvate Masendóña | Malta | Mónako‎ | Montenégyro‎ | Moyndávia‎ | Noruéga | Ndinamáka | Polóña‎ | Poytuga‎ | Rrumáña‎ | Rrúsia‎ | San Maríno | Sévia | Suésia | Suísa | Táva Vatikáno | Tavetã Joaju | Tetãnguéra Yvýi | Tuykía | Ukyáña | Véyhika | Vielorrúsia | Vónia ha Hesegovína | Vugária