Namívia (Ingleñe'ẽme ha héra tee hína: Republic of Namibia, Alemañañe'ẽ: Republik Namibia, afrikáans ñe'ẽme: Republiek van Namibië) ha'e peteĩ tetã hekosãsóva ojejuhúva Áfrika ipehẽngue ñemby kuarahyreikeguápe oĩhague upe yvy pehẽngue hérava Ñemby Kuarahyreike Áfrika umi ary 1960 peve, ijerére ojejuhu yvate gotyo tetã Angola, yvate kuarahyresẽ ngotyo ojejuhu tetã Sámbia, kuarahyreike gotyo paraguasu Atlántiko, kuarahyresẽ ngotyo ojejuhu tetã Votusuana, ha ñemby kurahyresẽ ha ñemby gotyo ojejuhu Yvyafrika. Ko tetã oĩ Tetãnguéra Ñembojoajúpe, Áfrika Joajúpe ha ONU atýpe. Itavusu ha itáva orekovéva tavayguakuéra ipype ha'e voi táva Windhoek.

Tavakuairetã Namívia
Namívia


Poyvi

Ha'erã'i
Tetã ñe'ẽ akã: Unity, Liberty, Justice
(Ingleñe'ẽme: «Joaju, Sãso, Tekojoja»)
Tetã Momorãhéi: Namibia, Land of the Brave
(Ingleñe'ẽme: «Namívia, umi ipy'aguasúva retã»)
Tavusu
(ha táva tuichavéva)
Windhoek
22°34′12″S 17°5′1″E / -22.57000, 17.08361
Ñe'ẽnguéra Ingleñe'ẽ (tee), afrikáans, Alemañañe'ẽ, rukwangali, silozi, setswana [1]
Tetãygua réra Namíviagua, Namíviagui
Tekuái reko Tavakuairetã mburuvichavy rapépe
 • Tendota Netumbo Nandi-Ndaitwah
 • Sãmbyhyhára peteĩha Elijah Ngurare
Tetã Amandaje Parlamento de Namibia
Sãso
 • Conquista
Sãso
 • Léi guasu
 • Ñemosãso
Mburuvi Alemáña pegua
9 jasypokõi ary 1915
Yvyafrika pegua
9 jasykõi ary 1990
21 jasyapy ary 1990
Yvy apekue Ñemoĩha 34.º
 • Opaite 824 292[1] km²
 • Y (%) imichĩeterei
Tembe'y 4220 km[1]
Y rembe'y 1572 km
Yvyty yvatevéva Montaña Brandberg
Ava hetakue Ñemoĩha 138.º
 • Hetakue 3 092 816 hab.
 • Typy'ũ 3,7 hab./km²*
PIB (PPA) Ñemoĩha 114.º
 • Opaite (2023) US$ 30.663 sua
 • Per cápita US$ 11.603
PIB (nominal) Ñemoĩha 129.º
 • Opaite (2023) US$ 12.647 sua
 • Per cápita US$ 4.786
IDH (2022) Crecimiento 0,610[2] (142.º) – Mbytegua
Viru Dólar namibio (NAD)
Ára UTC +1
 • Arahakúpe +2
ISO Jehero 516 / NAM / NA
Tetã renda tee Ñandutíme .na
Tetã pumbyry papapy ++264
COI Jehero NAM
Opaite Tetã Yvýgui
  1. Umi ñe'ẽ ambuéva ha'e ñe'ẽ tetãvoreguápe oñeñe'ẽvante.

[editar datos en Wikidata]

Ko tetã réra ou upe yvy ojeiko'ỹha Namíve, ha'e upe yvy ojeiko'ỹha tujavéva ore Yvýpe.[3]

Mandu'apy

jehaijey
  1. 1,0 1,1 CIA. «Namibia - Geografía - Libro Mundial de Hechos». Ojehechákuri árape: 22 de enero de 2017.
  2. "Human Development Report 2023/2024." United Nations Development Programme: 19 March 2024.
  3. Spriggs, A. (2001). «Africa: Namibia» (en inglés). World Wild Life.org. Ojehechákuri árape: 15 de marzo de 2014.


Áfrika

Angola | Arhélia | Cháde‎ | Ehíto | Erityréa | Eswatini | Etiopía | Gámbia‎ | Gána | Gavõ‎ | Ginéa | Ginéa Ekuatogua‎ | Ginéa Mbisáu‎ | Jimbúti‎ | Kamerũ | Kávo Véyde‎ | Kéña‎ | Komóra‎ | Lesóto‎ | Livéria‎ | Lívia | Maláui‎ | Mali | Mandagaka | Marfil Rembe'y‎ | Marruéko‎ | Maurísio‎ | Mauritáña‎ | Mosambíke | Mbenĩ‎ | Namívia‎ | Nihéria | Níher‎ | Rruánda‎ | Sámbia | Santo Tome ha Príncipe‎ | Séichele‎ | Senegal | Siérra Leõ‎ | Simbávue | Somália | Sudano | Tavakuairetã Kóngo | Tãsáña | Tetã Jekopytyjoja Kongo | Tetã Mbyteafrikagua | Tógo | Tunísia | Ugánda | Votusuana | Vukína Fáso | Vurundi | Yvyáfrika‎ | Yvy Sundã