Rrúsia

(Ojegueraha jey Rrusia guive)

Rrúsia (rrusiañe'ẽme: Россия) térã Rrúsia Joaty (rrusiañe'ẽme: Российская Федерация) upe tetã guasuvéva opa Yvýgui. Rrúsia Joaty ijyvy apekue oguereko hína 17 125 246 km2, oguereko ijyvy'apekuére heta yvytyrysýi ha ka'aguy porã. Itavusu táva ñembyatypyre Mosku.

Российская Федерация
Rossíiskaya Federátsiya
Rrúsia Joaty
Rrúsia


Poyvi

Ha'erã'i
Tetã Momorãhéi: Rrúsia Joaty Purahéi
Gosudárstvenny Gimn Rossíiskoi Federátsii
(rrusiañe'ẽ: 'Государственный гимн Российской Федерации')
Tavusu
(ha táva tuichavéva)
Mosku
Ñe'ẽnguéra Rrusiañe'ẽ
Tetãygua réra rruso, -a
Tekuái reko Tetã Ñembyatypyre amandaje-mburuvicha rapépe
Tendota
Sãmbyhyha
Vladímir Putin
Mijaíl Mishustin
Tetã Amandaje Asamblea Federal de Rusia
Congreso de los Diputados del Pueblo de Rusia
Ñemoretã:
 • Rúrikovich
 • Rus
 • Súzdal
 • Mosku
 • Zarato
 • Mburuvi
 • RSFS
 • URSS
 • Joaty

862
882
1169
1283
16 jasyteĩ ary 1547-pe
22 jasypa ary 1721-pe
7 jasypateĩ ary 1917-pe
10 jasypakõi ary 1922-pe
25 jasypakõi ary 1991-pe
Yvy apekue Ñemoĩha 1.º
 • Opaite 17 125 246 km²
 • Y (%) 0,5
Tembe'y 20 018 km
Y rembe'y 37 653 km
Yvyty yvatevéva Monte Elbrús
Ava hetakue Ñemoĩha 9.º
 • Estimación 146.020.031 hab. (2014)[1][2]
 • Hetakue 142 905 200 (2010)[3] hab.
 • Typy'ũ (est.) 8.3 hab./km²*
PIB (PPA) Ñemoĩha 6.º
 • Opaite (2012) Dólar 2 812 383 mill.[4]
 • Per cápita Dólar 17 687
PIB (nominal) Ñemoĩha 8.º
 • Opaite (2013) Dólar 2 118 006 mill.[5]
 • Per cápita Dólar 14 936
IDH (2013) 0,778[6] (57.º) – Alto
Viru Rublo rruso (руб, ₽, RUB)
Ára UTC+3 – UTC+12, UTC+5 ndorekói.
 • Arahakúpe Ndoguerekói
ISO Jehero 643 / RUS / RU
Tetã renda tee Ñandutíme .ru, .рф, .рус, .su
Tetã pumbyry papapy +7
Tetã puhoe papapy RAA-RZZ, UAA-UIZ
Tetã aviõ papapy RA
Mba'yrumýi papapy tee RUS
COI Jehero RUS
Opaite Tetã Yvýgui
[editar datos en Wikidata]

Ko tetã ñembyatypyre amandaje-mburuvicha rapépe oñembyaty katuete 85 tetãmi ñembyatypyre, avei 9ha tetã oguerekovéva tapicha kuéra ipype, 146 020 000 ava ary 2010-jave.

Ijyvy'apekue ojaho'ipa Yvate Ásia ha amo 40% Európa pegua, Rrúsia oguereko tuichave yvy mba'e, ita ha kuarepoti mba'e ne'ĩra ojeipurúva. Oguereko avei hetaiterei yvyra mba'e ha y porã.

Rrusia Joaty tetã oguerekovéva tetãnguéra ijerére, 16 tetã, ha avei tetã ogureko tembe'y pukuvéva. Ijerére ojejuhu ko'ã tetã (yvate kuarahyreike guive kuarahyresẽ meve): Noruéga, Hĩlándia, Etónia, Letónia, Vielorrúsia, Lituánia, Polónia, Ukyránia, Geórgia, Aseryvaijã, Kasahitã, Chína Tekoha Tetã, Mongólia ha Yvatekoréa.

Yguasúre ojejuhu Hapõ ha Aláka, tetãvore Tetã peteĩ reko Amerikagua. Rrusia yrembe'yre ojejuhu upe paraguasu Ártiko yvate gotyo, upe paraguasu Py'aguapy, ha para oĩva yvy mbytépe: para Váltiko, para Hũ ha para Káspio.

Rrúsia Joatýpe ojapo jasykõi ary 2014-jave upe Ñembosaraipavẽ Araro'ýpe 2014, peteĩha Ñembosaraipavẽ ojejapóva Rrúsia Joatýpe, upe Ñembosarái 1980 táva Moskúpe, ojejapo Joaty Soviétiko aja. Ary 2018 ojejapóta avei FIFA Tembiesarái Yvypavẽ 2018, peteĩha Vakapipopo Tembiesarái Yvypavẽ ojejapóva Rrúsiape.

Táva guasu jehaijey

Ary 2002-jave, ojepapávo opaite tekove oikovéva Rrúsia-pe, 329 táva oguerekove 50.000 tapicha kuéra ipyé; 166 táva oguerekove 100.000 tapicha; 75 táva oguerekove 250.000 tapicha kuéra ipype; 34 oguerekove 500.000 tapicha; ha 13 táva guasu oguerekove 1.000.000 tapicha kuéra ipype. Táva tenondegua ha tuichavéva Rrúsia Joaty pegua ha'e hína:

Pe 20 táva tenonde Rrusiapegua (ary 2002)
Ñemohenda Táva Rrusiaretãvore Tavayguakuéra
1 Mosku Tetãmi Mosku 10.563.038
2 San Petersburgo Tetãmi Leningrado 4.600.276
3 Novosibirsk Tetãmi Novosibirsk 1.409.137
4 Ekaterimburgo Tetãmi Sverdlovsk 1.343.839
5 Nizhni Nóvgorod Tetãmi Nizhny Novgorod 1.271.045
6 Kazán Tartaristán 1.136.566
7 Samara Tetãmi Samara 1.133.754
8 Omsk Tetãmi Omsk 1.127.675
9 Cheliábinsk Tetãmi Cheliábinsk 1.095.909
10 Rostov del Don Tetãmi Rostov 1.048.124
11 Ufá Bashkortostán 1.030.812
12 Volgogrado Tetãmi Volgogrado 1.015.617
13 Perm Krai de Perm 986.497
14 Krasnoyarsk Krai de Krasnoyarsk 962.466
15 Vorónezh Tetãmi Voronezh 847.620
16 Sarátov Tetãmi Saratov 827.193
17 Tolyatti Tetãmi Samara 721.752
18 Krasnodar Krai de Krasnodar 713.426
19 Izhevsk Udmurtia 610.633
20 Yaroslavl Tetãmi Yaroslavl 606.888
Ary 2010 Rrusiarekove papaha[7]

Ehecha avei jehaijey

Mandu'apy jehaijey

  1. Estimación de la población permanente a 1 de enero de 2014 en Rusia
  2. Estimación de la población permanente a 1 de enero de 2014 en Crimea y Sebastopol
  3. «Численность городского и сельского населения Российской ФедерацииArchive copy» (en ruso). Archivado desde el original, el 2013-05-102013-05-10. Ojehechákuri árape: 25 de agosto de 20112014-10-18.
  4. «Gross domestic product 2008, PPP» (en inglés). World Development Indicators database, World Bank (15 de septiembre de 2011). Ojehechákuri árape: 16 de enero de 2011.
  5. Fondo Monetario Internacional. «Rusia». Ojehechákuri árape: 23 de diciembre de 2009.
  6. PNUD (14 de marzo de 2013). pnud (ed.): «"Informe sobre Desarrollo Humano 2014"» (en castellano) (html). Ojehechákuri árape: 1/05/13.
  7. «Ary 2010 Rrusiarekove papaha». Servicio General de Estadísticas. Ojehechákuri árape: 21 de noviembre de 2010.

Joaju jehaijey

 
Wikipedia
rrusiañe'ẽ Vikipetã ha'e opa tembikuaa hekosãsóva renda ku tetã ñe'ẽme. Nde ikatu reipytyvõ upépe.


Ásia

Ahyganitã | Arávia Saudíta | Ayméña | Aservaijã | Chína Tetarã Retã | Arávia Emiráto Joapykuéra | Filipína | Hapõ | Horytáña‎ | Índia‎ | Indonésia‎ | Irã | Irake | Israel‎ | Jemẽ | Kambója | Kasahitã | Katára‎ | Kirigitã‎ | Kuáite‎ | Kuarahyresẽ Timor | Láo‎ | Lívano | Malásia‎ | Mayndíva‎ | Miama | Mongólia | Mburunéi‎ | Nepal | Ñemby Koréa | Omána | Pakitã | Paletína‎ | Rrúsia‎ | Singapúra | Síria‎ | Siri Lãka | Tajikitã | Tailándia | Tuykía | Tuykomenitã | Uvekitã | Varéĩ | Vangyladẽ | Vienã | Vutã | Yvate Koréa


Európa

Alemáña | Andorra | Aservaijã | Ayméña | Áuteria | Aváña | Avekásia | Chekía‎ | Chípere | Elovákia | Elovéña | Epáña | Etóña | Georgia | Gyrésia | Hĩlándia‎ | Hungyria | Hyãsia‎ | Irilánda | Itália‎ | Ilándia | Kosovo | Kyoásia | Letóña | Liechytenteĩ‎ | Lituáña | Luxemburgo | Yvate Masendóña | Malta | Mónako‎ | Montenégyro‎ | Moyndávia‎ | Noruéga | Ndinamáka | Polóña‎ | Poytuga‎ | Rrumáña‎ | Rrúsia‎ | San Maríno | Sévia | Suésia | Suísa | Táva Vatikáno | Tavetã Joaju | Tetãnguéra Yvýi | Tuykía | Ukyáña | Véyhika | Vielorrúsia | Vónia ha Hesegovína | Vugária